Černé uhlí je strategickou surovinou, jejíž těžba má na území České republiky dlouholetou tradici. Díky dostatečným zásobám tohoto nerostu byla ČR vždy soběstačná a nezávislá na dovozu. Černé uhlí, jež tvoří přibližně 37 procent všech uhelných zásob na území ČR, je převážně využíváno jako surovina v oblasti hutnického a ocelářského průmyslu, avšak podíl uhlí určeného pro energetické účely přesahuje 40 procent veškerého, v česku vytěženého černého uhlí.
V posledních letech se tento těžební sektor potýká se stále klesající cenou černého uhlí, jež je silně ovlivněna poklesem poptávky po tomto artiklu a dovozem levného černého uhlí ze Spojených státu, kde je postupně nahrazováno velmi populárním břidlicovým plynem. Důsledky pádu ceny se projevují v každoročním poklesu těžby a prodeje černého uhlí v České republice. Za posledních 10 let poklesla těžba z více než 13 milionů tun na 8 milionů tun.
Největší podíl na produkci černého uhlí v ČR zaujímá koksovatelné uhlí, využívané v oblasti metalurgie, uhlí určené pro energetické účely se na těžbě v roce 2015 podílelo téměř 46 procenty. Podíl PCI uhlí (Pulverized coal injection), jež se taktéž užívá při zpracování železa, přesáhl procent 7.
Ještě v druhé polovině minulého století se černé uhlí dobývalo hned v několika lokalitách České republiky, v současnosti však těžba probíhá pouze na severu Moravy a ve Slezsku, konkrétně v Ostravsko-Karvinském revíru. Jedinou společností provozující veškeré české černouhelné doly a tím i výhradním producentem českého černého uhlí je OKD, a. s. (Ostravsko-karvinské doly), které se v posledních letech dostalo do značných ekonomických problémů. Od května 2016 je OKD, a.s. v úpadku.
Produkce černého uhlí v energetice v ČR
Těžba uhlí probíhá v současné době v činné části revíru na ploše 133,65 km2 v osmi dobývacích prostorech hlubinných dolů, jež jsou rozděleny do tří celků, tzv. důlních závodů.
Důlní závod 1, nacházející se přibližně 25 km severně od Ostravy, vznikl sloučením dolů Darkov a Karviná. Důl Karviná je přitom největším hlubinným těžebním komplexem v ČR. Vznikl 1. 4. 2008 sloučením dřívějších dolů ČSA a Lazy do jednoho celku. Důl Darkov je druhým největším hlubinným těžebním komplexem a jeho historie těžby sahá až do druhé poloviny 19. století. Celková rozloha těchto dvou nevýznamnějších dolů činí 58 km2 a za minulý rok v nich bylo vytěženo 5,24 milionů tun uhlí.
Důlní závod 2 vznikl přejmenováním původního závodu Důl ČSM a nachází se ve východní části karvinské uhelné pánve. Historie těžby v této lokalitě je nicméně poměrně krátká a začíná až po druhé světové válce, kvůli komplikovaným hydrogeologickým a plynovým poměrům byla těžba zahájena až koncem roku 1968.
Důlní závod 3 je posledním v současnosti provozovaným komplexem těžby černého uhlí. Tento komplex vznikl na počátku letošního roku přejmenováním Dolu Paskov, který produkuje kvalitní koksovatelné uhlí. Je tvořen lokalitami Staříč a Chlebovice. Jedná se o jediný činný důl v ostravské části revíru. Výstavba objektů závodu Paskov započala v roce 1960, v případě závodu Staříč až v roce 1962. Těžba pak v závodě Paskov začala v roce 1966, ve Staříči až roku 1971.
Vzhledem k výše uvedeným problémům OKD bylo v loňském roce rozhodnuto o ukončení těžby v dole Paskov. Důlní závod 3 tak bude provozován do 31. března 2017 .
Co se týče ostatních ložisek, jejich zásoby černého uhlí jsou dostatečné minimálně pro několikaletý budoucí provoz.
Spotřeba černého uhlí v energetice v ČR
Na spotřebě energetického černého uhlí v České republice se z absolutní většiny podílí dvě zařízení – elektrárna Dětmarovice a teplárna Vítkovice.
Tepelná elektrárna Dětmarovice, která v roce 2015 oslavila 40 let provozu, je se svým instalovaným výkonem 800 MWe jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektrické energie v oblasti severní Moravy. ČEZ, a. s., vlastník elektrárny Dětmarovice, spaluje černé uhlí s průměrnou výhřevností 22 MJ/kg a obsahem síry pod 0,5 %. Používá se výlučně uhlí z Ostravsko – karvinské pánve.
Elektrárnu tvoří čtyři výrobní bloky s instalovaným výkonem 200 MWe, přičemž průměrná denní spotřeba paliva pro každý z těchto bloků činí 1600 tun. Ročně tedy elektrárna průměrně spálí přes 2,3 milionů tun černého uhlí, což představuje více než 60 procent loňské produkce energetického uhlí OKD.
Druhým z nejvýznamnějších spotřebitelů černého energetického uhlí je teplárna Vítkovice. Za výrobu tepla se jsou zodpovědny tři kotelní jednotky s tepelným výkonem 342 MWt. Ročně vyprodukují přibližně 3500 TJ energie v páře, ze které se poté vyrábí elektřina i teplo, takzvaným kogeneračním způsobem. 45 % vyprodukované páry slouží pro dodávky tepla a 55 % slouží k účelům generace elektrické energie. Té teplárna ročně vyrobí 150 000 MWh.
Podle prognózy českého operátora trhu s energiemi (OTE, a. s. ) by spotřeba černého uhlí pro energetické účely měla v následujících letech mírně vzrůst, nicméně dále by měla klesnout na úroveň současné spotřeby a na ní se udržet.
