Uhlí není jen palivem, kterému by v mnoha uších chtěla zvonit hrana. Má spoustu dalších poměrně zásadních využití. O některých jste zřejmě již slyšeli. Nad jinými vám zůstane rozum stát.
Přestože o něm všichni podvědomě smýšlíme jako o špinavém a životní prostředí špinícím zdroji, častokrát bývá využíváno přesně opačně. Z uhlí a jeho vedlejších produktů jsou vyráběny tisíce více či méně užitečných věcí.
1. Filtry pro úpravu vody
Parou aktivované uhlí dokáže vodu odchlorovat, odbarvit, odstranit z ní ozon, různé nežádoucí pachy, příchutě, rozpuštěné znečišťující organické i anorganické látky nebo třeba pesticidy a farmaceutické produkty. Používají se v městských čističkách odpadních vod.
2. Čištění a odbarvování (cukru, vína, ovocných šťáv, farmak)
Parou nebo kyselinou fosforečnou aktivované uhlí se používá v potravinářském i farmaceutickém průmyslu k odbarvování nebo čištění různých roztoků.
3. Čištění (nejen) vzduchu
Uhlím se dá čistit i vzduch. Uhlí aktivované parou najdete ve vložkách do filtrů klimatizace, v cigaretových filtrech nebo třeba ve spalovnách, kde zachytávají dioxiny a těžké kovy. Aktivní uhlí se ale v impregnované podobě používá i při výrobě respirátorů, v jaderné energetice nebo při výrobě bioplynu. Najdete ho i v nemocnicích – konkrétně v dialyzačních přístrojích. Vyčistí prostě všechno.
4. Bez uhlí by nebylo (tolik) železa
To je sice poněkud přehnané tvrzení, ale bezesporu by se jeho produkce značně zkomplikovala. Koks – vedlejší produkt při karbonizaci (zpracovávání) uhlí – se používá jako palivo a redukční činidlo při výrobě železa ve vysoké peci. Na to navazuje výroba oceli.
5. Plasty
Plasty se vyrábějí z ropy, zemního plynu, vody, vzduchu a… uhlí. Chemickou cestou se z nich vyloučí výchozí materiál, jehož produkty se skládají z malého množství atomů (např. ethylen nebo formaldehyd). Tyhle malé molekuly se nazývají monomery. Z nich pak vznikají dalším chemickým zpracováním a slučováním makromolekuly – polymery. A plasty jsou na světě!
6. Kosmetika
Aktivní uhlí najdete i v kosmetických salonech a obchodech. Vyrábí se sice většinou ze dřeva a skořápek kokosových ořechů, ale i z našeho starého dobrého známého uhlí. Dokáže pleť vyčistit, detoxikovat a zbavovat mastnoty. Je to v podstatě takový magnet na mikroskopický bordel a toxiny. Používá se ale třeba i k léčbě a regeneraci kůže postižené lupénkou.
Bývá součástí šampónů (ty z uhelného dehtu pomáhají např. proti lupům), peelingů, mýdel, údajně se jeho pomocí dají i vybělit zuby. Neměli byste ho ale používat samostatně – pouze jako součást kosmetických produktů namíchaných výrobcem.
Černý pigment můžete použít třeba k výrobě vlastní řasenky, stačí ho smíchat s ricinovým olejem.
7. Nylon
Nylon je umělé vlákno, které se při výrobě syntetizuje právě z uhlí, vody a vzduchu. Poprvé byl komerčně použit při v ýrobě štětin zubního kartáčku. Pak vypukl boom v podobě nylonek, a dnes se používá při výrobě oděvů, ale také lan, spacích pytlů, padáků… Nylonové vlákno je totiž silnější než ocelový drát o stejné tloušťce. Další umělou tkaninou, v jejíž výrobě hraje prim uhlí, je umělé hedvábí.
8. Umělé sladidlo Sacharin
Sacharin je 200 – 700x sladší než běžný stolní cukr, ale nemá žádný energetický obsah. Vyrábí se, světe, div se, z uhlí. Synteticky se pak dá vyrobit i z toluenu. Používá se do nealkoholických nápojů, potravin pro diabetiky, žvýkaček, zavařenin, majonéz, hořtic, vitamínových přípravků, cukrovinek a také do některých druhů piv, včetně nealkoholických. Najdete ho i v zubních pastách, ústních vodách nebo pomádách na rty.
Kromě výše uvedených produktů se z černouhelného dehtu vyrábí také různá barviva, léčiva, desinfekční prostředky, voňavky, prostředky na hubení plevele a hmyzu nebo třeba laky na nehty. Uhlíková vlákna se používají také jako výztužní materiál v horských kolech, stavebních konstrukcích i tenisových raketách.
To byste do té špinavé horniny, díky které topíme a svítíme, možná neřekli, že?