Náhrada uhlí není domyšlená ani u topení

Praha už letos zakazuje topit uhlím v kotlích horší, než třetí třídy. Za dva roky bude tato povinnost v celém Česku. Podle některých odhadů uhlí v tuzemsku skončí už za 10 let. Ale co se bude pálit místo něj?

Plyn? Dřevo a štěpka, nebo sláma? Bioplyn? Co se ještě dá použít k topení místo uhlí? Celé ekologisty vyhrocené debatě chybí základní předpoklad k tomu, aby mohla přinést skutečnou změnu v produkci české CO2. Neříká se v ní, čím se budou domácnosti místo uhlí vytápět. Přitom přechod na plyn je dostupným řešením jen pro někoho, navíc to podle zelených fanatiků v Evropském parlamentu ani není dlouhodobé řešení, protože plyn se nebude smět pálit také.

Čili na jedné straně stojí požadavky ukončit spalování uhlí a neprodukovat víc C02, než dokážeme zachytit, na druhé straně stojí potřeba mít doma teplo. Zda za to, co se nazývá klimatická změna, skutečně může lidská produkce C02, je v tuto chvíli vedlejší. V Bruselu se rozhodli, že to tak je, a že nám tu produkci zarazí. Takže my se musíme ptát i na to, čím budeme moci topit?

Že to nebude uhlí, to už jsme se dozvěděli. Už však také slyšíme, že na indexu je i plyn, jehož produkce CO2 je oproti uhlí asi poloviční. Jenže při hoření jakéhokoli dřeva se samozřejmě CO2 uvolňuje také a to nemálo. Protože do dřeva stromů se celý jejich život CO2 ukládá, aby se při spálení najednou uvolnil. Především v nových typech kotlů jsou však emise oxidu uhličitého ze dřeva znatelně nižší, než u uhlí. Ale jsou. Nějaké vypočítávání zachytávání spálením uvolněného CO2 do čerstvě vysazených stromů proto nedává smysl, protože se akumulovaný oxid uvolní najednou. Takové množství čerstvě vysazené stromy nejsou schopné pojmout.

Takže pálení dřeva, jakkoli tradiční a přirozené, nemůže dlouhodobě připadat v úvahu. Že někteří ekologisté říkají něco jiného, na tom nic nemění. Emise C02 ze dřeva jsou, spaluje se rychleji, než roste a jeho přeprava ze zalesněných oblastí je zdrojem značných emisí CO2. Kácení vlastního dřeva v množství, které by potřebovala (jen) evropská ekonomika a zdejší domácnosti by navíc vedlo k rychlému odlesnění Evropy

Diskuze o tom, jaká je skutečná kapacita vytápění tepelnými čerpadly, nebo možnosti rozšíření bioplynových stanic, se čas od času objeví. Vždy je z ní však jasné, že tohle nejsou zdroje, které můžou uspokojit potřeby všech firem, domů a bytů. Samozřejmě se nabízí elektrické vytápění, ale to by se podle představ europoslanců a Evropské komise mělo stát závislým na elektřině z obnovitelných zdrojů, primárně slunci a větru. Čím jsme u jejich známé slabiny – slunce nesvítí v noci, a když je pod mrakem, vítr nemá stále potřebnou rychlost, případně také nefouká vůbec. A jsme znovu u otázky, na kterou nikde v EU nedostanete realistickou odpověď – čím budeme vytápět domácnosti, když to nebude uhlím, ani plynem?

Mimochodem, ani ten přechod na plyn by nebyl úplně bez problémů. Podle informací Českého statistického úřadu totiž bylo v roce 2018 plynofikováno pouze 64 procent obcí. Pohled na statistické údaje přitom ukazuje ještě jeden velký a skutečně prioritní ekologický problém. Pouhých 54 procent českých obcí bylo totiž před dvěma roky napojeno na čistírnu odpadních vod.

Vedle jezera Medard se vytěží další uhlí

Těžební společnost Sokolovská uhelná by ráda vytěžila dalších 1,7 milionu tun již dříve odepsaného uhlí. To leží v sousedství jezera Medard, které vzniklo zatopením stejnojmenného hnědouhelného lomu, napsal server e15.cz

Firma už požádala o posouzení dopadu záměru na životní prostředí. S těžbou by chtěla začít už letos a skončit v roce 2020. K uhlí, které už stát ze zásob odepsal, se Sokolovské uhelné otevřela cesta v roce 2012. V té době musela kvůli možným problémům s dlouhodobou stabilitou upravit závěrný svah v lokalitě Medard-Libík. Zároveň získala povolení vytěžit zbytkové zásoby uhlí, ke kterým se v rámci sanačních prací dostane. Od té doby Sokolovská uhelná v lokalitě vytěžila skoro milion tun uhlí.

„Loni jsme z této lokality vytěžili 208 705 tun uhlí. Těžba jako taková byla v roce 2015 zaměřena na těžbu skrývky,“ říká vedoucí kanceláře dozorčí rady Sokolovské uhelné Josef Michalský. Na základě stávajícího povolení zbývá k vytěžení zhruba 300 tisíc tun uhlí. Proto chce Sokolovská uhelná těžbu rozšířit ve čtyřech etapách na dalších 15 hektarů sousedících s roztěženou lokalitou. Z odepsaných zásob se tam dá vytěžit až 1,714 milionu tun uhlí. Ročně by se zde mělo v příštích čtyřech až pěti letech těžit v průměru půl milionu tun. To odpovídá desetině roční těžby uhlí Sokolovské uhelné, jak je pro nadcházející roky plánovaná. „Jde o konečné vypořádání dané lokality,“ dodává Michalský.

Získané uhlí využije Sokolovská uhelná v palivovém kombinátu Vřesová, kde se z uhlí vyrábí syntézní plyn, který se poté spaluje v elektrárně Vřesová. Ročně elektrárna s výkonem 398 megawattů potřebuje 1,5–2 miliony tun uhlí. „Ušetřené uhlí z našeho lomu Jiří bude uplatněno k vykrytí požadavků externích odběratelů,“ uvedl Michalský.

Sokolovská uhelná je jedním z největších nezávislých výrobců elektrické energie v České republice a zároveň nejmenší hnědouhelnou těžební společností. Ročně firma vytěží kolem 6,5 milionů tun hnědého uhlí v lomu Jiří ve Vintířově. Z celkového objemu hnědého uhlí přibližně 50 procent směřuje k tuzemským i zahraničním zákazníkům. Druhou polovinu firma zušlechťuje v rámci vlastních kapacit. Vyrobí tak ročně kolem 3500 GWh elektrické energie a zásobuje teplem Karlovy Vary i dalších města v regionu.

Jak uhlí vzniklo?

Uhlí se vytvářelo v bažinných ekosystémech jezerních pánví, říčních delt nebo nízko položených území při okrajích pevnin z těl pravěkých rostlin. Ty nejdříve díky energii slunce vytvářely ze vzduchu, vody a minerálních látek uhlovodíky. Po odumření pak klesaly pod hladinu bažiny, kde se v prostředí bez přítomnosti kyslíku nemohly rozložit běžnými biologickými procesy. Doklady o tomto původu uhlí a druhovém složení pravěkých ekosystémů poskytují četné paleontologické nálezy.

Další geologické procesy pak překryly vrstvy biologického původu jinými materiály – často náhle díky nejrůznějším katastrofám. Svědčí o tom skutečnost, že přechody mezi uhelnou slojí a okolní horninou bývají nezřídka velmi ostré.

Hmota zpočátku podobná rašelině se postupně dostávala do větších hloubek. Díky zvyšujícím se tlakům a teplotám z ní byla vytěsňována voda a jiné látky, zatímco podíl uhlíku rostl.

Přeměnu biologického materiálu na uhlí zjednodušeně vyjadřuje rovnice:
biologický materiál (celulóza) = oxid uhličitý + voda + metan + uhlík (uhlí)

Udává se, že na vznik uhelné sloje o síle jednoho metru bylo třeba asi třicetimetrové vrstvy rašeliny. Uhlí je tak tím kvalitnější, čím déle tento proces probíhal – nejdokonalejším a konečným produktem zuhelňování je grafit (tuha) s téměř stoprocentním obsahem uhlíku.

Největší a nejkvalitnější uhelné sloje se tvořily v období prvohor příznačně nazývaném karbon, do kterého spadá také vznik ostravsko-karvinského uhlí. Uhlí se pak tvořilo ještě v prvohorním období zvaném perm a i v pozdějších dobách. S ubývající dobou zuhelňování však kvalita klesá – jinými slovy: nejen víno a whisky stárnou k dokonalosti.

V bažinných ekosystémech vzniká uhlí i dnes, šikovný právník by tedy nebyl bez naděje při pokusu prohlásit jej za trvale obnovitelný zdroj. Z dnes vznikající suroviny se však budou radovat až naši následovníci za desítky nebo stovky milionů let.

Anorganický původ uhlí?
Spíš jako zábavnou kuriozitu je možné uvést i názor, podle kterého uhlí nevzniklo z biologického materiálu, ale je anorganického původu.

Jak velké jsou zásoby uhlí v ČR?

Uhlí má v České republice velký význam. Je jediným domácím energetickým zdrojem, jehož zásoby byly ještě nedávno odhadovány na 880 milionů tun.

Uhlí má v České republice velký význam. Je jediným domácím energetickým zdrojem, jehož zásoby byly ještě nedávno odhadovány na 880 milionů tun. Razantní podíl na tomto množství má hnědé uhlí, tvoří totiž více než 90 % těchto rezerv. Dle odborníků nám jeho zásoby mají vydržet zhruba do roku 2050. Poté budeme muset hledat jiná řešení.

Bohužel trend, při němž je uhlí sice dostatek, ale těžby ubývá, dostihl i nás. Platí to zvláště pro černé uhlí. Došlo i na Polsko, které bývalo vyhlášenou uhelnou velmocí. Situace u severních sousedů už je tak daleko, že začali dovážet uhlí z daleké Ameriky.

UHLÍ – Tradiční zdroj energie

Uhlí: jedno z nejvýznamnějších fosilních paliv, „hořlavý kámen“, hornina biologického původu, „černé zlato“ – ve skutečnosti vlastně sluneční energie dlouhodobě uskladněná prostřednictvím biologických a geologických procesů. Odborníci říkají, že jde o pevný kaustobiolit (řecky: kaustos=hořlavý, bios=život), tedy nerostné palivo v tuhém skupenství, které vzniklo z nahromaděných odumřelých rostlinných látek a zbytků nižších živočichů usazujících se v bažinách.

Uhlí se skládá převážně z uhlíku a různého množství dalších příměsí. Podle složení, způsobu vzniku, stáří a energetické vydatnosti se rozlišuje několik základních druhů uhlí.

Uhlí jako zdroj tepla náhodně a příležitostně využíval už pravěký člověk – archeologický výzkum o tom přinesl doklady právě z Ostravska. Skutečný civilizační význam uhlí se však ukázal až během průmyslové revoluce v druhé polovině 18. století po vynálezu parního stroje, kdy se rychle stalo základním palivem i pohonnou hmotou. Jeho význam ještě vzrostl během elektrifikace.

Uhlí je dodnes nejvýznamnějším pevným palivem a jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektrické energie. V České republice se z uhlí získává přibližně polovina veškeré vyrobené elektřiny. Podobně je tomu například i v USA, zatímco v celosvětovém měřítku se uhlí podílí na produkci elektřiny asi čtyřiceti procenty. V některých zemích, například v sousedním Polsku, jsou tato čísla ještě výrazně vyšší (více než 90 %).

Navzdory nedávnému zatracování této suroviny v budoucnosti energetický význam uhlí ještě vzroste. Jeho zásoby se totiž odhadují na nejméně 200 až 300 let, zatímco zásoby ropy na pouhých 40 až 50 let a uranu na přibližně jedno století. Již dnes existují technologie, které dokáží přeměnit uhlí na tekutá či plynná ekologicky šetrná paliva se všemi přednostmi ropných produktů, avšak bez jejich nectností, zejména negativního vlivu na životní prostředí. Na dalším zdokonalování a zefektivňování těchto postupů vědci usilovně pracují.

Uhlí ale má i další využití. Vedle zušlechťování na koks se donedávna používalo v plynárenství, hutnictví a chemickém průmyslu. Zejména v chemickém průmyslu poptávka po uhlí v budoucnosti opět poroste díky zvyšování cen ropy.

Vedlejším produktem těžby v podmínkách ostravskokarvinského revíru je také metan. Plyn, který odedávna představoval úhlavního nepřítele horníků, má stále větší význam jako čisté a vysoce výhřevné palivo. Bez zajímavosti není ani to, že důlní vody jsou základem lázeňství na Ostravsku (Lázně Klimkovice, Lázně Darkov)

Co se z uhlí dělá

Uhlík je prvek, který se snadno váže s jinými a je schopen vytvářet obrovské množství sloučenin. Na této vlastnosti je založena celá organická chemie, průmysl plastických hmot, hnojiv, léků a dalších látek. S ubývajícími zásobami a rostoucími cenami ropy ji bude muset nahradit pro tyto potřeby právě uhlí. Současně někteří odborníci navrhují, aby se zdrojem uhlíku staly až produkty spalování uhlí v elektrárnách, respektive, aby se výroba elektřiny kombinovala s výrobou paliv a chemických surovin. První pokusy v tomto směru již probíhají.

      • Aktivní uhlí má širokou škálu použití – je vhodné například pro odbarvování průmyslových kyselin nebo odstraňování amonných iontů, ozónu, chloru a dalších chemických látek z vody.
      • Unikátní vlastnosti má i sám uhlík – prakticky stejné chemické složení jako uhlí má i diamant. Oba nerosty se od sebe liší jen stavbou krystalické mřížky, a přesto je diamant nejtvrdším přírodním prvkem.
      • Stejné složení jako uhlí ale mají i uhlíková vlákna používaná do mimořádně pevných a lehkých kompozitních materiálů pro letectví, kosmonautiku, automobilový a zbrojní průmysl.

A stejné složení jako uhlí mají i uhlíková nanovlákna, jimž odborníci předpovídají fantastické perspektivy, od levných a účinných solárních panelů až pro lana pro výtah dopravující náklady na oběžnou dráhu země.

Mnozí odborníci proto soudí, že materiály obsahující uhlík v budoucnosti nahradí kovy, některé stavební hmoty a další konstrukční hmoty. Uhlí v té době bude již jediným masově dostupným zdrojem uhlíku. Má se za to, že také pro tyto účely se bude získávat ze spalin při výrobě elektřiny.

Uhlí a ekonomika

Každý, kdo má možnost čerpat z vlastních zdrojů, je na tom vždy lépe, než ten, kdo musí své potřeby uspokojovat prostřednictvím nákupu.

NAŠE uhlí, pro nás všechny, znamená příjem nemalých finančních prostředků do státní (tedy naší) kasy a pro desítky tisíc lidí (a jejich rodiny) navíc zajišťuje práci. Na dani z příjmu zaplatily těžařské firmy v roce 2010 cca 2,4 miliardy Kč. K tomu patří další miliardy za zdravotní a sociální pojištění, odvod DPH apod. Odvody státu za těžbu nerostu v roce 2010 1,2 mld. Kč.

Společnosti, které v České republice těží uhlí (OKD – černé uhlí, Sokolovská uhelná, Severočeské doly, Litvínovská uhelná a Vršanská uhelná – hnědé uhlí), zaměstnávají dohromady kolem 30 000 lidí. Práci dalším tisícům lidí dávají prostřednictvím dodavatelských zakázek.

UHLÍ = PRÁCE A PŘÍJEM Z DANÍ A ODVODŮ

Zpracování uhlí

Uhlí je dodnes nejvýznamnějším pevným palivem a jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektrické energie. V České republice se z uhlí získává přibližně polovina veškeré vyrobené elektřiny. Podobně je tomu například i v USA, zatímco v celosvětovém měřítku se uhlí podílí na produkci elektřiny asi čtyřiceti procenty.

Navzdory nedávnému zatracování této suroviny v budoucnosti energetický význam uhlí ještě vzroste. Jeho zásoby se totiž odhadují na nejméně 200 až 300 let, zatímco zásoby ropy na pouhých 40 až 50 let a uranu na přibližně jedno století. Již dnes existují technologie, které dokáží přeměnit uhlí na tekutá či plynná ekologicky šetrná paliva se všemi přednostmi ropných produktů, avšak bez jejich nectností, zejména negativního vlivu na životní prostředí. Na dalším zdokonalování a zefektivňování těchto postupů vědci usilovně pracují.

Uhlí ale má i další využití. Vedle zušlechťování na koks (externí odkaz) (nové okno) se donedávna používalo v plynárenství, hutnictví a chemickém průmyslu. Zejména v chemickém průmyslu poptávka po uhlí v budoucnosti opět poroste díky zvyšování cen ropy.

Levné teplo

Hnědé uhlí prokazatelně zaručí občanům ČR nejvýhodnější ceny tepla v Evropě. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla představují cenově i technologicky nejvýhodnější využití teplárenského hnědého uhlí s účinností přeměny energie až 80%.

Zásobování obyvatelstva teplem prostřednictvím CZT (Centrální zásobování teplem) založeném na využití domácího hnědého uhlí vyžaduje dodávku 8,6-11 mil.t./rok vysoce výhřevného hnědého uhlí.

Cena tepla vyrobeného z ruského plynu je průměrně 562 Kč/GJ.
Cena tepla vyrobeného z našeho uhlí stojí průměrně 471 Kč/GJ.

Zásoby hnědého uhlí v lomech ČSA a Bílina mohou zcela pokrýt tuto potřebu po dalších nejméně 40 let.

To znamená, že jeden milión českých domácností, tedy zhruba čtvrtina obyvatel ČR může mít díky českému hnědému uhlí zajištěno cenově nejvýhodnější, ekologické a komfortní zásobování teplem a teplou vodou.

Kde se v ČR těží uhlí

V Česku se nalézá přibližně 1 500 milionů tun černého uhlí a 3 000 milionů tun uhlí hnědého uhlí. Ložiska jsou hlavně v Ostravsko-karvinském regionu (černé uhlí) a ve dvou pánvích pod Krušnými horami (hnědé uhlí). Zatímco černé uhlí se v ČR těží výhradně hlubinným způsobem, hnědé uhlí se dobývá v rozsáhlých povrchových velkolomech.