Náhrada uhlí není domyšlená ani u topení

Praha už letos zakazuje topit uhlím v kotlích horší, než třetí třídy. Za dva roky bude tato povinnost v celém Česku. Podle některých odhadů uhlí v tuzemsku skončí už za 10 let. Ale co se bude pálit místo něj?

Plyn? Dřevo a štěpka, nebo sláma? Bioplyn? Co se ještě dá použít k topení místo uhlí? Celé ekologisty vyhrocené debatě chybí základní předpoklad k tomu, aby mohla přinést skutečnou změnu v produkci české CO2. Neříká se v ní, čím se budou domácnosti místo uhlí vytápět. Přitom přechod na plyn je dostupným řešením jen pro někoho, navíc to podle zelených fanatiků v Evropském parlamentu ani není dlouhodobé řešení, protože plyn se nebude smět pálit také.

Čili na jedné straně stojí požadavky ukončit spalování uhlí a neprodukovat víc C02, než dokážeme zachytit, na druhé straně stojí potřeba mít doma teplo. Zda za to, co se nazývá klimatická změna, skutečně může lidská produkce C02, je v tuto chvíli vedlejší. V Bruselu se rozhodli, že to tak je, a že nám tu produkci zarazí. Takže my se musíme ptát i na to, čím budeme moci topit?

Že to nebude uhlí, to už jsme se dozvěděli. Už však také slyšíme, že na indexu je i plyn, jehož produkce CO2 je oproti uhlí asi poloviční. Jenže při hoření jakéhokoli dřeva se samozřejmě CO2 uvolňuje také a to nemálo. Protože do dřeva stromů se celý jejich život CO2 ukládá, aby se při spálení najednou uvolnil. Především v nových typech kotlů jsou však emise oxidu uhličitého ze dřeva znatelně nižší, než u uhlí. Ale jsou. Nějaké vypočítávání zachytávání spálením uvolněného CO2 do čerstvě vysazených stromů proto nedává smysl, protože se akumulovaný oxid uvolní najednou. Takové množství čerstvě vysazené stromy nejsou schopné pojmout.

Takže pálení dřeva, jakkoli tradiční a přirozené, nemůže dlouhodobě připadat v úvahu. Že někteří ekologisté říkají něco jiného, na tom nic nemění. Emise C02 ze dřeva jsou, spaluje se rychleji, než roste a jeho přeprava ze zalesněných oblastí je zdrojem značných emisí CO2. Kácení vlastního dřeva v množství, které by potřebovala (jen) evropská ekonomika a zdejší domácnosti by navíc vedlo k rychlému odlesnění Evropy

Diskuze o tom, jaká je skutečná kapacita vytápění tepelnými čerpadly, nebo možnosti rozšíření bioplynových stanic, se čas od času objeví. Vždy je z ní však jasné, že tohle nejsou zdroje, které můžou uspokojit potřeby všech firem, domů a bytů. Samozřejmě se nabízí elektrické vytápění, ale to by se podle představ europoslanců a Evropské komise mělo stát závislým na elektřině z obnovitelných zdrojů, primárně slunci a větru. Čím jsme u jejich známé slabiny – slunce nesvítí v noci, a když je pod mrakem, vítr nemá stále potřebnou rychlost, případně také nefouká vůbec. A jsme znovu u otázky, na kterou nikde v EU nedostanete realistickou odpověď – čím budeme vytápět domácnosti, když to nebude uhlím, ani plynem?

Mimochodem, ani ten přechod na plyn by nebyl úplně bez problémů. Podle informací Českého statistického úřadu totiž bylo v roce 2018 plynofikováno pouze 64 procent obcí. Pohled na statistické údaje přitom ukazuje ještě jeden velký a skutečně prioritní ekologický problém. Pouhých 54 procent českých obcí bylo totiž před dvěma roky napojeno na čistírnu odpadních vod.