Co se z uhlí dělá

Uhlík je prvek, který se snadno váže s jinými a je schopen vytvářet obrovské množství sloučenin. Na této vlastnosti je založena celá organická chemie, průmysl plastických hmot, hnojiv, léků a dalších látek. S ubývajícími zásobami a rostoucími cenami ropy ji bude muset nahradit pro tyto potřeby právě uhlí. Současně někteří odborníci navrhují, aby se zdrojem uhlíku staly až produkty spalování uhlí v elektrárnách, respektive, aby se výroba elektřiny kombinovala s výrobou paliv a chemických surovin. První pokusy v tomto směru již probíhají.

      • Aktivní uhlí má širokou škálu použití – je vhodné například pro odbarvování průmyslových kyselin nebo odstraňování amonných iontů, ozónu, chloru a dalších chemických látek z vody.
      • Unikátní vlastnosti má i sám uhlík – prakticky stejné chemické složení jako uhlí má i diamant. Oba nerosty se od sebe liší jen stavbou krystalické mřížky, a přesto je diamant nejtvrdším přírodním prvkem.
      • Stejné složení jako uhlí ale mají i uhlíková vlákna používaná do mimořádně pevných a lehkých kompozitních materiálů pro letectví, kosmonautiku, automobilový a zbrojní průmysl.

A stejné složení jako uhlí mají i uhlíková nanovlákna, jimž odborníci předpovídají fantastické perspektivy, od levných a účinných solárních panelů až pro lana pro výtah dopravující náklady na oběžnou dráhu země.

Mnozí odborníci proto soudí, že materiály obsahující uhlík v budoucnosti nahradí kovy, některé stavební hmoty a další konstrukční hmoty. Uhlí v té době bude již jediným masově dostupným zdrojem uhlíku. Má se za to, že také pro tyto účely se bude získávat ze spalin při výrobě elektřiny.